Analýza požáru Grenfell Tower v Londýně

18 ledna, 2020 Požární ochrana

Vzhledem k ohlasu našich kolegů i ostatních čtenářů, jsme se rozhodli na analytické články, zabývající se zajištěním požární bezpečnosti a zjištěním příčin požárů, navázat a vytvořit z tohoto tématu minisérii. V posledním článku jsme analýzu zaměřili na obchodní budovy a v tomto článku rozebereme příčiny a průběh požáru u výškové budovy ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, na základě dostupných informací z pohledu nás, znalců.

Je to asi dva a půl roku (14.6.2019), kdy obrovský požár zachvátil obytný dům o 24 patrech a výšce 67m ze 70. let minulého století v centru Londýna ve čtvrti North Kensington. Věž stojící na sociálně zanedbaném sídlišti asi s 600 nájemníky v obklopení bohatých čtvrtí Kensinsgton a Chelsea, byla domovem sblížené multietnické komunity. Oběti byly 19 různých národností, celkem si tragédie vyžádala 71 lidských životů, některé zdroje uvádí 72 mrtvých, neboť ještě jeden člověk následně po delší době zemřel (zdroj Agentura Reuters).

Podle dosavadních zjištění hořet začalo od vadné elektrické výstroje lednice jednoho z nájemníků ve 4 patře, a za rychlé rozšíření plamenů mohl nekvalitní izolační obklad, který propadl ve všech protipožárních testech. Mnoho lidí požár překvapil v noci ve spánku. Nájemník bytu, v němž požár propukl, nenese na tragédii údajně žádnou vinu, citují britská média ze zprávy o šetření požáru.

Požár ve výškové budově Grenfell Tower v Londýně má podle místní organizace pro ochranu nájemníků na svědomí správce budovy, který měl opakovaně přehlížet nedostatky v požární bezpečnosti stavby. Zdá se, že možný požár předvídal a obyvatelům například v instrukcích radil, aby v případě požáru zůstali v bytech. Stavba měla podle londýnských hasičů i další technické problémy. Celý průběh požáru, hasební práce a množství fotodokumentace jsou volně dostupné na internetu, nicméně tímto bychom se zabývat v článku nechtěli.

V srpnu roku 2017 bylo oznámeno, že vyšetřován má být také postup rady městských částí Kensington a Chelsea, která dům spravovala. Rada byla kritizována za nedostatečnou bezprostřední reakci po požáru, což vedlo k rezignaci jejího šéfa Nicka Pageta-Browna.

Po neštěstí začaly úřady prověřovat požární odolnost desítek výškových budov v zemi a prakticky u všech zjistily nedostatky!

Miguel Alves, jemuž se podařilo plamenům uniknout, BBC řekl, že obyvatelé chtějí spravedlnost a chtějí pohnat k odpovědnosti jednotlivce i instituce. „Je pro nás velmi důležité, aby dospěli k nějakému výsledku, k nějaké spravedlnosti,“ řekl Alves v pořadu BBC Breakfast. „Toto je velká příležitost k tomu, aby se věci v blízké budoucnosti změnily,“ (Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/grenfell-tower-soud-priciny-vysetrovani-pozar.A170914_130125_zahranicni_bur).

Prvním slyšením dne 27.6.2017 začalo vyšetřování příčin červnového požáru londýnského věžáku Grenfell Tower. Penzionovaný soudce sir Martin Moore-Bick představil úlohu svého týmu a zdůraznil, že cílem je nalézt pravdu, nikoliv postihovat viníky. Zpráva by podle soudu mohla být hotova o příštích Velikonocích (rok 2018, fakticky byla hotova mnohem později). Tehdy již sedmdesátiletý Moore-Bick odešel na odpočinek v prosinci roku 2016. Během své mnohaleté kariéry se dočkal uznání mimo jiné od někdejšího ministra spravedlnosti Dominica Raaba. Ten oceňoval, že Moore-Bick je jako jeden z mála soudců „v souladu se zdravým rozumem“ a omezil lidská práva v případech v cizině narozených kriminálníků, kteří mají v Británii potomky. Obyvatelé Grenfell Tower vyhlíží soud ale s obavami. Velká část z nich jsou přistěhovalci a obávají se, že Moore-Bick by vůči nim mohl být s přihlédnutím k několika starším případům zaujatý. Právního zástupce bývalých nájemníků zafinancuje stát, přislíbila tehdy premiérka Theresa May.

Dne 14.9.2017 soudce všechny upozornil, že vyšetřit požár a všechny okolnosti bude velmi obtížný úkol. Vyšetřování má v první fázi zkoumat především příčiny a šíření požáru, který v červnu usmrtil nejméně 71 lidí. Druhá a delší fáze se má zaměřit na otázku, jak se mohlo stát, že budova byla vystavena tak vážnému riziku katastrofálního požáru. Vyšetřovatelé budou prověřovat například příslušné stavební předpisy i jejich dodržování při nedávné renovaci výškové budovy ve správním obvodu Kensington a Chelsea a rovněž přiměřenost reakce úřadů na tragédii.

Vyšetřování podle soudce nemůže nic z toho změnit, ale může poskytnout odpovědi na to, jak se mohlo takové neštěstí stát v Londýně 21. století. Sir Martin Moore-Bick ujistil, že i následná slyšení budou veřejná, pokud nebude povaha projednávané věci vyžadovat uzavřené jednání. Zdůraznil, že při tomto vyšetřování nejde o rozsouzení sporu soupeřících stran, ani nemůže někoho potrestat nebo naopak přiznat kompenzaci. „Jde jednoduše o to, dostat se k pravdě,“ poznamenal. Zároveň oznámil, že další týden hodlá jmenovat některé ze svých asistentů, mezi nimiž by měli být i experti (poznámka znalců: ve VB nejsou klasičtí znalci jako u nás, ale v případě potřeby se jmenují z řad odborníků na posouzení konkrétního případu). Odmítl naopak, aby v jeho poradním týmu byl někdo z přeživších obětí.

„71 mrtvých. A pořád nikdo za mřížemi? Jak je to možné?“ ptají se autoři kampaně Justice 4 Grenfell dne 22.2.2018 na pomalovaných plachtách třech nákladních vozů, jež projíždějí ulicemi Londýna, píše server BBC News. Nestačí jim, že šéfka londýnských kriminalistů Cressida Dick již dříve prohlásila, že policie udělá vše pro to, aby byl spravedlivě potrestán každý, kdo spáchal trestný čin ve spojitosti s požárem. Reakce hasičů vykazovala „závažné nedostatky“ a systematické chyby, citují dnes některá britská média z vyšetřovací zprávy policie.

Šéfka londýnských hasičů Dana Cotton dne 30.10.2019 však hájí postup svých podřízených při tragickém požáru věžového domu Grenfell Tower, přestože se na hasiče snáší kritiky na způsob kontroly výškové budovy a taktiku hašení požáru a záchranu osob, kdy podle nové zprávy by při lepší připravenosti hasičů bylo obětí méně. Autoři zprávy o okolnostech požáru uvedli, že připravenost na incident typu neštěstí v Grenfell Tower byla „silně neadekvátní“, za „významný nedostatek“ označili absenci plánu pro evakuaci 24patrového výškového objektu. Poté, co budova v noci na 14. června 2017 začala hořet, hasiči a operátoři tísňové linky skoro dvě hodiny znepokojeným obyvatelům říkali, aby zůstali ve svých bytech. Evakuace obyvatel prý byla nařízena příliš pozdě.

„Byl to bezprecedentní požár obytného domu, způsobený závažnými mezerami v protipožárních opatřeních objektu, které vytvořily neřešitelné podmínky, do jakých se obyvatelé a krizové složky už nikdy nesmí dostat,“ reagovala v prohlášení Cotton. Nad celou událostí vyjádřila „nejhlubší zármutek“, zároveň považuje za zklamání kritiku mířící na „jednotlivé pracovníky“ hasičského sboru.

Nicméně Zpráva o požáru konkrétně kritizuje komisařku Danu Cotton za „pozoruhodnou necitlivost“, které se dopustila starším výrokem, že by na postupu z osudné noci nic neměnila. Deník Evening Standard připomíná i další kontroverzní vyjádření, kdy Cotton v rámci vyšetřování naznačila, že „připravovat se na požár Grenfell Tower by bylo jako připravovat se na přistání raketoplánu na jednom z londýnských mrakodrapů“.

V reakci na závěry vyšetřování šéfka hasičů vyzvala k rozsáhlé reformě celostátních regulací týkajících se bezpečnosti budov. Mnohá doporučení jsou prý vítaná a celá analýza bude „pečlivě a plně zvážena“.

Soudce sir Martin Moore-Bick potvrdil, že ústřední roli v tragédii z června roku 2017 sehrálo hořlavé opláštění z hliníku s polyetylenovou výplní, kterým byl věžový dům obložen nedávno v roce 2016. Plameny se kvůli tomuto prvku rychle rozšířily po celé výšce domu, poté co je zažehla elektrická závada v lednici v bytě ve čtvrtém patře. Důkazy podle zprávy svědčí o tom, že vnější zdi budovy neodpovídaly stavebním regulacím. Byly v nich svislé dutiny, které umožnily plamenům šplhat až ke střeše budovy.

Londýnský hasičský sbor odmítl informace komentovat před oficiálním zveřejněním zprávy.

Už loni, v červnu 2019, byl v rámci vyšetřování zveřejněn odborný posudek, který konstatoval, že velkou chybou bylo hlavně říci obyvatelům výškového domu v době vypuknutí požáru, že mají zůstat ve svých bytech.

Londýnská hasičská komisařka Dana Cotton odpovědná za vysoce kritizovanou reakci na požár ve výškové budově rezignovala po obnovených výzvách pozůstalých rodin a dalších pozůstalých po katastrofě, aby funkci opustila. Oznámila, že odstoupí na Silvestra 2019 a na červen 2020 sdělila svůj plánovaný odchod do důchodu.

„Šetření říkalo, že selhala, takže to bylo zklamáním, že jsme o to museli požádat my,“ řekla Nabil Choucair, která při požáru ztratila šest členů své rodiny a podepsala dopis požadující odstoupení Dany Cotton. „Pocity nejsou brány v úvahu. Neexistuje žádný respekt.“ ( Zdroj: https://www.theguardian.com/uk-news/2019/dec/06/london-fire-chief-dany-cotton-resigns-after-grenfell-criticism).

A jak jsme na tom my v České republice? Hasiči jsou pro nás nejužitečnější a nejrespektovanější složkou IZS, a tak to má být. Nicméně musím si položit i otázku, zda by za pochybení zjištěné kriminální policií třeba náš nejvyšší hasič nebo někdo další odpovědný z HZS odstoupil sám, nebo až na nátlak veřejnosti, nebo zda by veřejně přiznal chybu svou či svých kolegů? Na základě více než dvacetileté praxe soudního znalce v oboru si dovoluji vyjádřit názor, že by se v celém HZS nenašel (asi) nikdo, čest světlým výjimkám, kdo by jakoukoli chybu přiznal. Čím výše v hierarchii státní správy, tím méně pravděpodobněji by k něčemu takovému došlo, a pochybení by nebylo přiznáno ani při jednání u soudu. K odstoupení z funkce by tento člověk musel být donucen, podobně jako londýnská hasičská komisařka Dana Cotton, veřejností a zejména objektivním nálezem státních autorit.