Pád zaměstnance ze střechy s následkem smrti z hlediska BOZP

26 listopadu, 2014 Práce ve výšce a nad volnou hloubkou

Pád zaměstnance ze střechy s následkem smrti z hlediska BOZP

Na webu naší firmy pyrokontrol www.pyrokontrol.cz jsem v úvodním příspěvku popsala právní následky pro zaměstnavatele po pádu jeho zaměstnance ze střechy z hlediska BOZP. Zaměstnanec stavební firmy na následky zranění bezprostředně zemřel.

Posouzením dokladů ze spisu značky T XXXX/201X a dalších doložených na vyžádání od zaměstnavatele jednotlivě a ve vzájemné souvislosti, osobním jednáním s jedním z jednatelů, dále pak s externím OZO v PR, jsem zjistila následující, pro zodpovězení zadaných otázek AK, zásadní skutečnosti:

Dne XX.XX.201X utrpěl zaměstnanec společnosti smrtelný pracovní úraz při pádu ze střechy z výšky cca 5m při opravě rodinného domu v obci XX, když ze střechy slézal po ukončení prací. Zemřelý zaměstnanec nepoužil při sestupu ze střešní konstrukce k žebříku prostředky osobní ochrany proti pádu a osobní ochranný pracovní prostředek na ochranu hlavy, bezpečnostní přílbu, přestože mu byly prokazatelně zaměstnavatelem předány a na místě výkonu práce je měl k dispozici.

Zaměstnavatel společnosti zajistil svým zaměstnancům požadovaná školení o BOZP z hlediska ochrany proti pádu z výšky odborně způsobilými osobami v prevenci rizik včetně vyhodnocení pracovních rizik pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou. Dále poskytl zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky a prostředky osobní ochrany proti pádu. Prostředky proti pádu pravidelně kontroloval oprávněnou osobou způsobilou k této činnosti. K prováděné zakázce vypracoval zaměstnavatel technologický postup, se kterým byli zaměstnanci prokazatelně seznámeni.

VÝKLAD POJMŮ

Práce ve výšce a nad volnou hloubkou

NV č. 362/2005 Sb., §3, odst. b) jej definuje takto:

„Práce vykonávaná na všech ostatních pracovištích (mimo pracoviště vyjmenovaná v pod písmenem a), která se však na tento případ nevztahují) a přístupových komunikacích, pokud leží ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní, případně pokud pod nimi volná hloubka přesahuje 1,5 m.“

V případě smrtelného úrazu zaměstnance společnosti se jednalo o pracoviště na střeše při opravě latí před vlastním pokládání střešní krytiny.

NV se odkazuje na ust. §134a odst. 2 a ust. § 134e odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., který byl však k 31.12.2005 zrušen a v novém Zákoníku práce, zákoně č. 262/2006 Sb., v PZ, platném od 1.1.2006 již tyto požadavky nejsou definovány.

Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy podle §5, odst. 1, pís c), zákon č. 309/2006 Sb., v PZ:

(1) Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci

     c)  byli chráněni proti pádu nebo zřícení,

(2) Bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit, stanoví prováděcí právní předpis.

Bližší požadavky na ochranu zaměstnanců před pádem nebo zřícením nebyly ani ke dni zpracování znaleckého posudku stanoveny prováděcím právním předpisem. 

Pracovní úraz

je podle §380, odst. 1, zákon č. 262/2006 Sb., v PZ:

„Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.“

Advokátní kancelář, která mi vypracování posudku zadávala, požadovala odpověď na následující otázky (text odpovědí je upraven a zkrácen oproti původnímu posudku).

ODPOVĚDI NA POLOŽENÉ OTÁZKY

Otázka č. 1

Kdo z hlediska požadavků zákoníku práce odpovídal za dodržování bezpečnosti práce

  1. ve společnosti,
  2. na zakázkách společnosti.

 

Podotázka a)

Podle zákona č. 262/2006 Sb., v PZ, Zákoníku práce, je z hlediska pracovně právních vztahů a bezpečnosti práce používán pojem „zaměstnavatel“. Zaměstnavatelem zemřelého zaměstnance byla firma XX, a statutárními zástupci společnosti byli dva jednatelé. Pokud nebylo mezi jednateli, např. písemně, upraveno, kdo z nich bude zodpovídat za oblast bezpečnosti práce, odpovídají za ni oba jednatelé rovným dílem.

Z výpovědi obžalovaného jednatele a předložené dokumentace z bezpečnosti práce dne XX.XX.XXXX jsem se dozvěděla, že jakousi „nepsanou dohodou“ se o oblast BOZP včetně školení staral druhý jednatel. Obžalovaný jednatel, pak podle své výpovědi, měl na starost část rozpočtovou, přípravu materiálů na stavby nebo kontrolu kvality stavebních prací.

Podotázka b)

Na zakázkách pracovali zaměstnanci, kteří byli podle doložené dokumentace pravidelně každoročně školeni z problematiky BOZP jak obecné, tak pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou, včetně ověřování znalostí a praktického používání prostředků osobní ochrany (postroje, lana, karabiny).

Od obžalovaného jednatele a ze soudního spisu jsem se dozvěděla, že jednatelé měli zakázky rozdělené, a za opravu střechy v obci XX po technické stránce odpovídal obžalovaný jednatel, a za část organizační, a tedy i BOZP druhý jednatel.

Zaměstnanci pracující na opravě střechy měli podle Zákoníku práce §106, dbát o svou bezpečnost, uplatňovat zaměstnavatelem stanovená opatření k bezpečnosti práce, dodržovat právní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění BOZP s nimiž byli seznámeni, řídit se měli zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele, dodržovat při práci stanovené pracovní postupy a osobní ochranné pracovní prostředky, nepožívat alkoholické nápoje a návykové látky a oznamovat zaměstnavateli nedostatky a závady, které by bezprostředně ohrožovaly nebo by mohly ohrozit bezpečnost zaměstnanců. Podrobněji se porušením povinností zemřelého zaměstnance zabývám u odpovědi na 4. položenou otázku.

Z výše popsaných povinností na zakázce opravy střechy u zaměstnanců vyplývá, že bezpečnost práce měl dodržovat každý jednotlivý zaměstnanec.

Nicméně povinnosti v oblasti bezpečnosti práce jsou stanoveny i pro zaměstnavatele, a to zejména v ust. §§ 101 – 103, Zákoníku práce.

Zaměstnavatel je tedy povinen zajistit zejména bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce, vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.

Otázka č. 2

Bylo bezpodmínečně nutné při práci na laťování střechy RD v obci XX použít lešení jako prostředek ochrany před pádem? Pokud nebylo, jaké byly další možnosti zajištění zaměstnanců při práci ve výšce. 

Abych mohla odpovědět na tuto otázku, pročetla jsem si poskytnuté spisové materiály ohledně smrtelného úrazu zaměstnance, jednala jsem s obžalovaným jednatelem o organizaci práce z hlediska BOZP ve společnosti, vyhodnotila doklady prokazující dodržování BOZP ve společnosti a dne XX.XX.XXXX jsem za přítomnosti přizvaného odborníka na práce ve výšce a nad volnou hloubkou a koordinátora BOZP na staveništi, navštívila nemovitost RD v obci. Z místa smrtelného úrazu jsem si pořídila vlastní fotodokumentaci.

Podle mých zjištění nebylo bezpodmínečně nutné, aby bylo při přípravné práci na laťování střechy použito lešení. Práce měly probíhat postupně, nejdříve měla být provedena údržba laťování, pak oprava okapů a následně pokládání střešní krytiny. Zaměstnanci, jiné přípravné skupiny společnosti provedli dne XX.XX.XXXX stavbu lešení, druhá pracovní skupina ve složení zemřelého a dalšího pokrývače zahájila práce na laťování střechy dne XX.XX.XXXX zevnitř rodinného domu (výlez na střechu u komína), a tyto práce byly ukončeny po dvou dnech ze vně rodinného domu.

K pracovnímu úkonu laťování a přípravě střechy na pokládku střešní krytiny nebylo nutné používat žádné lešení, protože práce byly prováděny zevnitř rodinného domu (kotvící bod komín), tedy bezpečně za použití prostředků osobní ochrany. 

Po ukončení prací mohli oba zaměstnanci zvolit minimálně 2 varianty pro opuštění střešního prostoru, a to:

  • Po zakrytí výlezového otvoru na střechu mohli zaměstnanci použít prostředky osobní ochrany s kotvícím bodem, kterým byl určen obžalovaným jednatelem, komín. Pomocí prostředků osobní ochrany postrojové sady XX, kterou měl včetně lana, k dispozici každý z obou zaměstnanců, měli bezpečně po střeše sestoupit k žebříku, který měli v místě sestupu k tomuto úkonu přistavený.
  • Druhou variantou, a to značně jednodušší a bezpečnější, bylo zakrytí výlezového otvoru zevnitř rodinného domu a sejití zaměstnanců vnitřkem budovy ven. Podle meteorologické situace a sdělní obžalovaného jednatele nebyly hlášeny bouřky, a tedy nehrozilo nebezpečí poškození střechy a domu přívalovou vodou. Hned následujícího dne měly pokračovat práce na opravě okapů a postupné pokládání střední krytiny.
  • Třetí možnou variantou bylo použití lana přes hřeben střechy s kotvícím bodem na vzrostlém stromu na jeho protilehlé straně.

Inspektoři OIP, kteří bezprostředně šetřili okolnosti smrtelného úrazu, ve svém odborném stanovisku pro PČR vytýkají zaměstnavateli, že neprovedl zajištění bezpečnosti svých zaměstnanců kolektivní ochranou, tedy lešeňovou sestavou postavenou u domu, která podle nich nevyhovovala platným předpisům. Lešení podle obou inspektorů nebylo dokončeno. Na dotaz obžalovaného jednatele, proč bylo lešení u domu postaveno a nebylo dokončeno, mi bylo sděleno, že se jednalo o sestavu lešení PERY ve vlastnictví společnosti, a že s prací vykonávanou z lešení, tedy opravou okapů, se mělo započít v další etapě po dokončení opravy latí. Z tohoto důvodu prý nebyla stavba lešení zcela dokončena nebo byla pracovní skupinou zaměstnanců na laťování z neznámých důvodů změněna. Lešení nemělo být podle postupů prací v této etapě vůbec používáno. K sestupu ze střechy obou zaměstnanců byl určen žebřík, který se skutečně nacházel opřený
o střechu.

V soudním spisovém materiálu ve vyjádření OIP se objevuje i pochybnost, zda byli zaměstnanci a zaměstnavatelé dostatečně kvalifikovaní pro provedení sestavy lešení PERI. Abych měla já sama jistotu, musela jsem si toto tvrzení ověřit, abych eventuálně mohla tuto pochybnost vyvrátit, že bylo možné lešení bezpečné postavit pouze zaškolenými zaměstnanci výrobcem. Proto jsem požádala zástupce výrobce Ing. XX, PERI, o poskytnutí návodů k montáži a zajištění BOZP při montáži. Ředitel mi poskytl materiál o 96 stranách, ze kterého vyplývá skutečně jednoduchá montáž fasádního lešení, kterou mohli zvládnout sami zaškolení zaměstnanci (tedy pracovní skupina, která lešení stavěla 3 dny před pádem zaměstnance ze střechy, zaškolení bylo doloženo) podle velmi názorných kreslených pokynů pro montáž.

Ilustrační foto znázorňující použití prostředků osobní ochrany při sestupu po žebříku před pádem zaměstnance:

1

Ilustrační foto znázorňující třetí alternativu použití prostředků osobní ochrany při sestupu po žebříku v den pádu zaměstnance ze střechy:

5

Z výše popsaného a fotodokumentace jsem přesvědčena, že zaměstnavatel nemohl zvolit ani stavbu lešení po celém obvodu domu, což mu vytýkali inspektoři OIP, protože by nebyla zajištěna jeho stabilita z důvodu nerovnosti terénu, okrasným křovinám a záhonům majitelů domu.

Předpokládám, že postavené lešení na straně domu směrem k hlavní komunikaci svedlo inspektory OIP k nesprávným závěrům, protože se ve svých odborných vyjádřeních vůbec nezabývali možností použití žebříku zaměstnanci pro konečný sestup ze střechy. Žebřík byl určen zaměstnavatelem jako technické zařízení, které mohli zaměstnanci spolu s prostředky osobní ochrany, kterými jsou osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu, použít v případě, kdy by pro předpokládaný rozsah a dobu trvání práce a počet dotčených zaměstnanců nebylo účelné (časově a ekonomicky) podle ust. §3, odst. 3, NV č. 362/2005 Sb., stavět lešení. V případě technologického postupu pro laťování střechy se jednalo pouze o jeden jediný sestup zaměstnanců ze střechy po žebříku při ukončení prací. 

Tuto možnost připouští i příloha NV č. 362/2005 Sb., část III. Žebříky, bod 1., kde je uvedeno, že:

„Žebřík může být použit pro práci ve výšce pouze v případech, kdy použití jiných bezpečnějších prostředků není s ohledem na vyhodnocení rizika opodstatněné a účelné, případně kdy místní podmínky, týkající se práce ve výškách, použití takových prostředků neumožňují. Na žebříku mohou být prováděny jen krátkodobé, fyzicky nenáročné práce při použití ručního nářadí. Práce, při nichž se používá nebezpečných nástrojů nebo nářadí jako například přenosných řetězových pil, ručních pneumatických nářadí, se na žebříku nesmějí vykonávat.“

Takovýto případ podle mého názoru nastal právě při provádění sestupu zaměstnanců ze střechy, kdy de facto nebyla prováděna práce ze žebříku, a nebylo by účelné pro jediný sestup stavět komplikovanou konstrukci lešení, což nebylo dle průvodní dokumentace od výrobce lešení PERI v konkrétních místních podmínkách realizovatelné. Oba zaměstnanci byli zkušení a prokazatelně kvalifikovaní pro výkon práce ve výšce a nad volnou hloubkou dle ustanovení §103 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.

Inspektoři OIP dále vytýkají zaměstnavateli, že nezajistil vhodnou organizaci práce při činnostech na střeše, s čímž se nemohu ztotožnit, protože společnost měla vypracovaný technologický postup pro zakázku opravy střechy ze dne XX.XX.XXXX, a s postupem prací byli oba zaměstnanci prokazatelně seznámeni, což vyplývá i ze soudního spisového materiálu, kde jsou na technologickém postupu jejich podpisy. Rovněž nikdo z přítomných zaměstnanců na stavbě nerozporoval kotevní bod určený obžalovaným jednatelem, kterým byl komín.

Z výše zdokumentovaného mám tedy za to, že zaměstnavatel neporušil:

  • požadavky uvedené v Zákoníku práce, v ust. §101, odst. 1, kdy byl povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen „rizika”),
  • požadavky uvedené v Zákoníku práce, v ust. §102, odst. 1, kdy byl povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům,
  • požadavek zákona č. 309/2006 Sb., v PZ, ust. § 5, kdy je zaměstnavatel povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci pod pís. c) byli chráněni proti pádu nebo zřícení.

Otázka č. 3

Byly u zaměstnavatele plněny zákonem stanovené požadavky na zajištění BOZP

  1.  před zahájením práce na zakázce při laťování střechy RD
  2. v průběhu zakázky?

 

Podotázka a)

Zaměstnavatel byl povinen zajistit zaměstnancům před zahájením práce:

  • školení o BOZP a školení pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou (doloženo tematickými plány pro školení, prezenčními listinami a testy z téhož roku, kdy došlo k pádu zaměstnance ze střechy),
  • stanovit technologický postup (doložen z data před zahájením prací),
  • zajistit OOPP (doloženo kartou zaměstnance z předchozího roku, včetně bezpečnostní přílby a prostředků osobní ochrany proti pádu, dále dokumentem nazvaným Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků společnosti z téhož roku, včetně přílohy s vyhodnocenými riziky pro jednotlivé pracovní profese ve firmě, za zaměstnavatele je zde uvedený druhý jednatel, vypracoval Ing. XX bývalý inspektor OIP),
  • poskytnout prostředky osobní ochrany proti pádu (poskytnuty podle karty zaměstnance téhož roku),
  • vyhodnotit pracovní rizika pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou (doložena dokumentace Místní provozní bezpečnostní předpis společnosti s přílohou pro vyhodnocení pracovních rizik s barevným rozlišením rizik podle závažnosti, nazvaný jednotlivě Práce na lešení, Práce ve výšce a nad volnou hloubkou, Práce na žebříku, Práce se střešním výtahem a el. ručním nářadím, Montáže konstrukcí, z téhož roku, zpracoval XX, OZO v PR, opakovaná zkouška, č.d. XX a zároveň koordinátor BOZP pro práci na staveništi č.d. XX)

Z výše uvedeného rozboru jsem neshledala pochybení zaměstnavatele v souvislosti s konkrétními povinnostmi taxativně vymezenými v normativních právních aktech vztahujících se k prováděné činnosti před zahájením prací na střeše.

Podotázka b)

Zaměstnavatel byl povinen zajistit zaměstnancům v průběhu zakázky:

  • stanovení kotevních bodů pro upevnění prostředků osobní ochrany (určen komín rodinného domu),
  • poskytovat odborné rady nebo udělovat pokyny pro bezpečnou práci na zakázce (ze soudního spisu a z mnou provedeného dotazování obžalovaného jednatele vyplývá, že ten soustavně upozorňoval zaměstnance na používání OOPP, zejména pak na povinnost používat ochrannou přilbu a prostředky osobní ochrany).

Tak, jak jsem měla možnost posoudit plnění zákonných požadavků ze strany zaměstnavatele u konkrétně prováděné práce na opravě střechy při opravě latí, mám za to, že si zaměstnavatel své povinnosti plnil. Pravidelná roční školení o BOZP a pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou prováděl smluvně Ing. XX, odborný poradce pro BOZP a zároveň bývalý inspektor OIP. Dále se na zpracování dokumentace BOZP podílel pan XX, který má kvalifikaci pro oblast prevence rizik, a to i jako koordinátor BOZP na staveništi ve smyslu zákona č. 309/2006 Sb., v PZ.

Zaměstnavatel si sám ve své dokumentaci stanovil, že bude provádět školení o BOZP včetně školení pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou 1x ročně, kdy mu žádný právní předpis četnost školení nestanovuje. Tímto opatřením z hlediska prevence rizik si zpřísnil požadavky na zajištění BOZP. Pro zaměstnavatele zajišťovali teoretickou a praktickou část prevence rizik dva zkušení odborníci s dlouholetou praxí v BOZP, a to Ing. XX a pan XX.

Otázka č. 4

Zanedbal některé předpisy z hlediska BOZP postižený zaměstnanec? Pokud ano, tak které.

Zákoník práce stanovuje povinnosti nejenom zaměstnavatelům, ale i zaměstnancům. Základní povinnosti zaměstnance jsou uvedeny v ust. §106, kdy z těchto povinností uvádím pouze ty, které se mohou vztáhnout k zemřelému zaměstnanci a jeho práci vykonávané v den smrtelného úrazu:

Práva a povinnosti zaměstnance:

  • Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance.
  • Zaměstnanec má právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
  • Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance.

Zaměstnanec  je povinen zejména:

  • dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele,
  • dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu,
  • nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci,
  • oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci, zejména hrozící vznik mimořádné události nebo nedostatky organizačních opatření, závady nebo poruchy technických zařízení a ochranných systémů určených k jejich zamezení,
  • podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.

Zemřelý zaměstnanec při práci na zakázce RD porušil nebo podcenil zejména následující povinnosti z hlediska bezpečnosti práce:

  • zaměstnanec mohl odmítnout výkon práce, pokud se mohl domnívat, že ho nějakým způsobem ohrožuje, to však neučinil, z čehož lze usoudit, že považoval prováděné práce vzhledem ke svým dvacetiletým zkušenostem, schopnostem a zdravotnímu stavu za bezpečné,
  • zaměstnanec měl povinnost dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví dalšího zaměstnance pana XX, kterého se bezprostředně dotýkalo jeho jednání, případně opomenutí při práci, kdy hrozil pád ze střechy, zaměstnanec měl vzhledem ke svým zkušenostem s tímto druhem prací předpokládat, že při nepoužití prostředků osobní ochrany (postroje) může sklouznout ze střechy a zachytit i pana XX, který slézal před ním rovněž bez ochranné přílby a prostředků osobní ochrany, v tomto případě by byla s největší pravděpodobností tragédie dvojnásobná,
  • zaměstnanec (a ani druhý zaměstnanec XX) nedodržoval právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a neřídil se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele,
  • zaměstnanec (a ani druhý zaměstnanec XX) nedodržoval při práci stanovené pracovní postupy, nepoužíval stanovené pracovní prostředky (ochrannou přílbu a bezpečnostní postroj), a osobní ochranné pracovní prostředky
    a ochranná zařízení svévolně vyřadil z provozu, lze předpokládat, že kdyby zraněný zaměstnanec použil alespoň ochrannou přílbu při sestupu ze střechy, mohla zde být určitá šance na ochranu jeho života při následném pádu,
  • pokud by zjistil zaměstnanec (a i druhý zaměstnanec XX) nedostatky a závady na pracovišti, které by ohrožovaly nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví jeho a druhého zaměstnance XX při práci, zejména hrozící vznik mimořádné události nebo nedostatky organizačních opatření, závady ochranných systémů určených k jejich zamezení, bylo jeho povinností toto oznámit svému zaměstnavateli, podle chování zaměstnance tedy žádné závady nebyly zjištěny, protože nebyly oznámeny zaměstnavateli.

ZÁVĚR

Znalecký posudek odpovídá na 4 položené otázky a podotázky. Ke konzultaci byl přizván Ing. XX, OZO v PR č.d. XX, koordinátor BOZP při práci na staveništi podle zákona č. 309/2006 Sb., v PZ, ev.č. XX, lektor a školitel BOZP pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou podle požadavků NV č. 362/2005 Sb., absolvent kombinovaného magisterského studia FBI VŠB-TU Ostrava, doktorand FBI, katedry ochrany obyvatelstva, VŠB-TU Ostrava, a čekatel na jmenování znalcem v oboru bezpečnost práce u KS XX.

Z podání odborných stanovisek OIP, zřejmě na vyžádání PČR, vyřizovatelem inspektorem XX ze dne XX.XX.XXX vyplývá, že se oblastní inspektorát práce zabýval pouze objektivní odpovědností zaměstnavatele, tedy společností, podle zákona č. 251/2005 Sb., v PZ, Zákona o inspekci práce. Podle tohoto zákona inspektoři neposuzují porušení povinností z hlediska BOZP u jednotlivců, ať zaměstnanců či jednatelů. Zákon o inspekci práce neobsahuje žádné liberační ustanovení, které by umožňovalo právnické osobě zprostit se odpovědnosti za správní delikt, což však není možné a priori aplikovat na stanovení subjektivní odpovědnosti osob.

S odborným stanoviskem inspektorů OIP se nemohu po odborné stránce ztotožnit, neboť inspektoři neprovedli dostatečné posouzení a vyhodnocení jednotlivých pracovních úkonů při práci ve výšce a nad volnou hloubkou, s nedostatečnou odbornou péčí přisoudili společnosti porušení povinností při zajištění prostředků kolektivní ochrany (stavbu lešení), které nebylo nutně nezbytné pro plnění pracovních úkolů instalovat, natož pak po celém obvodu rodinného domu.

OIP se ve svém stanovisku vůbec nezabývá možností použití prostředků osobní ochrany pro oba zaměstnance při opouštění střešního prostoru po skončení práce. Inspektoři nehodnotili ani povinnosti zaměstnanců používat osobní ochranné pracovní prostředky při práci ve výšce, které jim byly v dostatečné míře zaměstnavatelem poskytnuty, a s jejichž používáním byli prokazatelně seznámeni a každoročně školeni o dodržování zásad bezpečnosti práce.

Ze svých zjištění mohu konstatovat, že jsem nenalezla u jednoho či druhého jednatele společnosti porušení povinností, které by mělo za následek vlastní pád zaměstnance ze střechy. Je jednoznačné, že k pádu zaměstnance ze střechy došlo v důsledku porušení jeho povinností stanovených pro zajištění bezpečnosti práce, když nepoužíval při práci na střeše a při slézání ze střechy ochrannou přilbu s podbradníkem jako OOPP na ochranu hlavy, a dále prostředek osobní ochrany pro práci ve výšce – pracovní postroj XX, Lanostop d.12mm/20m a karabinu XX, které měl prokazatelně k dispozici, a toto pochybení bylo bezprostřední příčinou jeho smrti. Kdyby zaměstnanec své povinnosti z hlediska BOZP dodržel, k  fatálnímu následku (tedy pádu s následkem smrti) by nedošlo.

Zaměstnanec měl příslušnou kvalifikaci, byl zdravotně způsobilý pro práci stavebního dělníka a velmi zkušený pracovník, který si musel být vědom možného nebezpečí pádu ze střechy při slézání na žebřík bez použití ochranné přílby a prostředků osobní ochrany. Pro pád zaměstnance ze střechy není ve spisu uvedena žádná relevantní svědecká výpověď, proto lze jen předpokládat, že s ohledem na vysoké denní teploty kolem 30°C, které v  inkriminovaném období panovaly, mohlo dojít k selhání koordinace pohybů a pádu.

Z analýzy modelu upevnění prostředků osobní ochrany na určeném kotevním bodě komínu vyplývá, že bylo možné slézat ze střechy bezpečně, a že poskytnuté bezpečnostní postroje zaměstnavatelem byly k danému úkonu dostatečné. Kdyby zaměstnanec nepodcenil pracovní rizika, byl jištěn proti pádu a měl ochrannou přílbu, nemuselo k tak tragické události vůbec dojít.

KONTAKTY

Využíváme soubory cookies!
Aby náš web fungoval přesně tak, jak má, využíváme soubory cookies, které zpracováváme podle zásad ochrany osobních údajů. Další informace o využití cookies souborů naleznete zde.